Terciářské listy - únor 2016
Máme nového plzeňského biskupa!
Novým plzeňským biskupem bude Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference, farář baziliky svatých Petra a Pavla a děkan Kolegiátní kapituly na pražském Vyšehradě. Biskupem plzeňské diecéze ho v pátek 12. 2. 2016 jmenoval papež František, vyplývá ze sdělení apoštolské nunciatury v ČR. Jméno nového biskupa v poledne také oznámil v zaplněné plzeňské katedrále sv. Bartoloměje apoštolský nuncius Giuseppe Leanza, který zároveň za dlouhotrvajícího potlesku věřících poděkoval Františku Radkovskému za jeho dosavadní službu církvi a diecézi. Tomáš Holub se funkce ujme 30. dubna po biskupském svěcení v plzeňské katedrále.
Tomáš Holub se narodil 16. srpna 1967 v Jaroměři a pochází z farnosti v Červeném Kostelci. Kněžské svěcení přijal 28. srpna 1993 v Hradci Králové. Studoval filozofii a teologii na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, později studoval na teologických fakultách v Salzburgu, na UK v Praze či na Papežské lateránské univerzitě v Římě. Doktorát získal za diplomovou práci na téma Etické aspekty boje proti terorismu ve světle učení o tzv. spravedlivé válce.
Od 1. července 2011 je generálním sekretářem České biskupské konference. Od roku 2011 je zvoleným děkanem Kolegiátní kapituly v Praze na Vyšehradě a od roku 2015 farářem při bazilice svatých Petra a Pavla tamtéž. Tomáš Holub od roku 2006 působí jako poradce ministra obrany pro duchovní službu. Od 14. července 2003 je papežským kaplanem. (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/)
První část naší společné modlitby, kterou nás pověřil při loňské vizitaci biskup František, byla vyslyšena – dočkali jsme se šťastné volby nového plzeňského biskupa. Pokračujme nyní v její druhé části – „… a prosíme za jeho požehnané působení.“ (jaš)
Naše duchovní obnova na Svaté Hoře
9. 4. 2016 jste srdečně zváni na oblastní františkánskou pouť a duchovní obnovu na Svatou Horu u Příbrami. Tématem duchovní obnovy je „Milujeme synovské setkání s Bohem“ (Konstituce čl. 12 odst. 3). Poutníci se mohou scházet od 9.15 hod. v ambitech před svatohorskou bazilikou. V 10.00 hod. se v bazilice slaví mše za františkánskou rodinu. Od 13.00 do 15.00 hod. se koná duchovní obnova s P. Bonaventurou Čapkem OFM, P. Markem Hricem OFS, Juniperem Oravcem OFM a s našimi přáteli z bratrských společenství Sušice, Sokolov, Příbram, možná i Jindřichův Hradec a s dalšími hosty. O detailech budu informovat později. Přihlášky a prosby o dopravu či jinou pomoc zasílejte na mail frantiskan@kolafa.name či telefonicky 734 265 161 (Luboš). Odjezd plánujeme v 8.00 hod. z Plzně. (lfk)
Ekumenická bohoslužba 21. 1. 2016
Naše lednové setkání mělo pozměněný průběh, neboť se někteří z nás včetně našeho duchovního asistenta zúčastnili od 18.00 hod. v našem kostele PMN ekumenické bohoslužby. Ta se konala v Týdnu modliteb za jednotu křesťanů a letos vycházela z textů připravených v Lotyšsku. (jaš)
Společně na výstavě
Pravidelní účastníci modlitebních setkání se na Lubošův podnět vcelku rychle domluvili, že v termínu únorového setkání společně navštíví vernisáž výstavy v Mázhausu plzeňské radnice nazvané Diecéze plzeňská – Historie a současnost – Ukazovat s láskou cesty evangelia. Autorem výstavy je biskupský kancléř Ján Grajcár, iniciátorem pak bývalý plzeňský primátor a současný náměstek Martin Baxa. Výstava vychází z nedávné knihy Jindřicha Charouze, který pro její název použil citát z buly papeže Jana Pavla II., jíž stanovil Františka Radkovského prvním plzeňským biskupem. Originál této buly a také originál buly zřizující plzeňskou diecézi byly na vernisáži ke spatření. Výstava svými dvěma desítkami panelů je významnou poctou našemu biskupu Františkovi a – jak sám řekl při vernisáži – „velké a silné armádě bezejmenných, kteří se na chodu diecéze podílejí“. (podle textu Aleny Ouředníkové v KT 7/2016 jaš)
Ze zprávy o hospodaření MBS SFŘ Plzeň za rok 2015
… do noviciátu vstoupily dvě členky – Dagmar Spíralová a Helena Osmani, do jiného MBS přestoupili manželé Zdeněk a Dagmar Frundlovi, ze SFŘ vystoupila Zdeňka Němcová a zemřeli Miroslav Němec a Anna Kroyová. Současný stav je 29 členů.
Pro rok 2016 navrhuji ponechat členský příspěvek ve výši 50 Kč měsíčně a 150 Kč ročně na adopci na dálku. Minimální roční příspěvek pro profesního člena činí 150 Kč ročně.
Hospodaření v roce 2015 |
||||
Příjmy |
Výdaje |
|||
Převod z roku 2014 |
10.619 Kč |
Příspěvky NR SFŘ |
4.300 Kč |
|
Příspěvky členů |
10.750 Kč |
Intence |
1.400 Kč |
|
Příspěvky na adopci |
5.910 Kč |
Administrativní výdaje |
2.393 Kč |
|
Celkem |
27.279 Kč |
Adopce na dálku |
5.000 Kč |
|
|
|
Životní výročí |
2.357 Kč |
|
Zůstatek |
11.829 Kč |
Celkem |
15.450 Kč |
|
V Plzni 14. 1. 2016
Milan Ludvík Kučera, hospodář MBS SFŘ Plzeň
Duchovní obnova NR SFŘ s Eliasem Vellou na Velehradě
Ve dnech 8. 2. - 11. 2. 2016 se konala františkánská duchovní obnova s P. Eliasem Vellou OFMcap na Velehradě. Plné terciářské účasti bylo dosaženo již během září 2016. Zúčastnilo se celkem 143 bratrů a sester, z toho 42 bylo ze Slovenské republiky. Svátostí smíření a duchovními rozhovory sloužili po celou dobu 4 kněží z františkánského řádu, z toho jeden ze Slovenska, jeden kněz z řádu minoritů a tři místní diecézní kněží. Přímluvnými modlitbami sloužily čtyři Školské sestry - františkánky a modlitební a chválící skupina z každoročních františkánských misií. Závěrečný večer přijali všichni účastníci skrze P. Eliase Vellu a další kněze křest Duchem svatým, jak
o něm mluví II. vatikánský koncil. Součástí programu byla i Popeleční středa a pomazání nemocných. (lfk)
Co je spiritualita?
(poznámky z přednášky P. Eliase Velly OFMcap 11. 2. 2016 na Velehradě)
Jaký je rozdíl mezi spiritualitami jednotlivých řádů? Spiritualita jako celek je pouze jedna. Evangelium nelze rozsekat na kousky a každému řádu dát kousek. Spiritualita všech řádů zahrnuje vždy celé evangelium. Tak jako není žádný člověk schopen svědčit o celém evangeliu, tak ani řády toho nejsou schopny. Proto si každý jednotlivý řád vybral z evangelia nějakou část a o té svědčí, že je možné jí opravdově a reálně žít. Velkou výjimkou v dějinách církve byl sv. František, kterého právem jeho současníci nazývali druhým Kristem. Žil celé evangelium. Proto František nechtěl zpočátku napsat pro své následovníky žádná pravidla (řeholi), protože jediným jeho pravidlem bylo žít evangelium. Chtěl ukázat, že žít evangelium není utopie, ale je to reálné. Přesto i on realizoval pouze některé části evangelia výrazněji. Které to jsou?
Pokora - František se v mládí dostal na rozcestí a musel se rozhodnout, kterou cestou se vydá. Světská kariéra, anebo Boží cesta? Za službu světa je odměna úspěšnosti a obdivu lidí, za službu Bohu se musí draze zaplatit neúspěchem ve světě a pohrdáním od lidí. František se rozhodl snést posměch lidí a úplně změnil svůj životní styl. Dal se cele do služeb Boha. Podstatou jeho spirituality bylo stát se nástrojem v rukou Boha.
Boží slovo - František objevil, že Boží slovo je živé. Nechal ho ožívat ve svém životě.
Miloval lidi na okraji společnosti - František se setkal s malomocným, překonal svůj odpor a políbil jej. Bůh mu za to daroval velkou radost. Františkáni nikoho nevylučují ze svého života.
Miloval Otcovu lásku - František se vzdal svého tělesného otce, odevzdal všechno včetně svého dědictví a našel poklad u nebeského Otce.
Miloval církev - František pochopil, že jeho úkolem je opravit církev a že tou církví je především on sám. Žil opravdově evangelium, a tak papeži, kardinálům i křesťanskému světu ukázal, že je to reálné.
Přijal stigmata - a tak ukázal, že utrpení lze propojit s radostí
Žil optimisticky – tak, že viděl Boha všude – i v květinách, zvířatech.
Projevoval radost - jako ovoce Ducha Božího. Docílil toho tím, že žil prostě, nekomplikoval věci a život.
Žil jako menší bratr - nikdy nechtěl být nadřazený. Lidé ho měli rádi ne pro něho samého, ale proto, že jej Bůh používal. (lfk)
Františkánskou cestou
Tři sestry I.
Nenechte se zmást podnadpisem, nejde o žádný odkaz na divadelní hru Antona Pavloviče Čechova. V našem společenství máme tři sestry, výrazné osobnosti, které výrazně ovlivňují naše směřování a inspirují nás příkladem svého života z víry. Všechny tři v loňském roce oslavily významná životní výročí, a proto jsme je poprosili o několik odpovědí, které postupně v TL uvedeme.
V pořadí výročí byla první Jitka Anežka Polívková, proto jí také dáme první slovo. Narodila se 10. dubna 1950, v týž den byla pokřtěna a k biřmování přistoupila 22. 9. 1974. Do noviciátu vstoupila 9. června 1983, profesní sliby složila 10. června 1984 do rukou P. V. Zlámala OFM. Dlouhá léta se v našem společenství starala o pokladnu a kroniku, v letech 2009 – 2013 byla formátorkou našeho MBS.
Jitce jsme položili tuto směs otázek a námětů: „Tvůj život v kostce, výhry či prohry, rodina, studia, zaměstnání … / Cesta k víře, kdo Tě provázel či přivedl, Tvůj život v církvi v nesvobodě režimu … / Proč svatý František a jeho spiritualita? Čím Tě posiluje společenství bratří a sester? / Jak se slučuje zasvěcený život s životem ve světě, v čem spatřuješ své povolání, poslání …“ Odpovědí se zhostila v souvislém textu takto:
Narodila jsem se v téměř nevěřící rodině. I když jsem byla pokřtěna ještě v den narození, žila jsem 18 let „ladem“. K aktivnímu životu z víry mne přivedl až Pavel (pozn.: manžel). Po studiích na chemické průmyslovce jsem se dost brzy vdávala a radost z nového rozměru života se odrážela i na výchově dětí. Ráda jsem s nimi chodila na „slovíčko“, které bylo místo výuky náboženství. Doplňovala jsem si chybějící znalosti a mohla jsem o probíraných věcech mluvit se syny (Maruška byla ještě v kočáru), a tak jsme si vše společně
opakovali. To trvalo celých sedm let a pak jsem nastoupila do zaměstnání na Lékařskou fakultu v Plzni. Tam jsem pracovala 10 let v nukleární laboratoři a potom jsem přešla na Státní úřad pro jadernou bezpečnost, kde jsem měla na starosti radiační zátěž v civilní zástavbě a zubní RTG.
Za komunismu bylo dost zásadních příkladů, o kterých bylo všem jasné, že jsou špatné, a tím se člověk snáze orientoval. Uvedu jeden příklad. Na lékařské fakultě bývalo celofakultní školení o ničem. Když jsem se pomodlila růženec a napsala nákup, přemýšlela jsem, kolik by se za tu dobu dalo udělat práce a dobrých skutků. To bylo vodítkem k tomu, že si nechci na nic hrát ani na veřejnosti, ani před sebou. Jako absolutní protiklad toho školení jsem našla sv. Františka, který nemluvil o pomoci, ale pomohl… Když jsem to řekla Pavlovi, okamžitě souhlasil s následováním sv. Františka. Byl tu ještě žijící vzor - Jiří Mazanec OFM a další.
Co se týká života v totalitě, ale i po ní, je nezbytně nutné stavět lidem morální mantinely. To když se v pracovním procesu povede, pochopili jste, o co v řádu jde. Být brzdou těm, kteří žádnou nemají, být dobrem těm, kteří nevědí, co to slovo znamená, a dávat naději těm, kteří se plácají v životě a jen svou vlastní silou obtížně zvládají záludnosti života. To vše má však jeden velký háček. Musíte být pravdiví, jinak nezískáte důvěru, a tím pádem vás nikdo nebude brát vážně.
V řádu jsou mi posilou příklady františkánských svatých – to jsou ty zaručené vzory, které dost nevyužíváme. Je až udivující, jak málo (ne-li vůbec) o nich mluvíme na společných setkáních. Nebylo by úplně od věci, aby si na každé setkání někdo (na střídačku) připravil nějaký příběh o nějakém svatém ze všech tří řádů.
Ještě jedna maličkost. Svatý František se rád modlil o samotě a v tichu, pak za ním přicházeli lidé a on jim měl co říci. Napřed musí být důkladná modlitba, pak z nás vypadne něco hodnotného, jinak budeme plácat věci laciné a jalové. A tady bych si dovolila citovat našeho zesnulého bratra Němce, který toho nikdy moc nenamluvil: „Smutný františkán je jako vodník – neexistuje; a moc upovídaný františkán je zbytečný františkán, protože nepochopil, o co v řádu jde. Má však šanci, že ho někdo dobrý povede cestou sv. Františka.“ A to bych přála nám všem. (jaš)
Setkání MBS SFŘ v Plzni v roce 2016:
Modlitební setkání s formací – zpravidla 1. čtvrtek v měsíci v 17.00 – 18.30 hod., začátek ve farní kapli, pokračování ve farním sále: 3. 3., 7. 4., 5. 5., 2. 6., v červenci a v srpnu se nekoná, 1. 9., 6. 10., 3. 11., 1. 12.
Setkání MBS SFŘ s adorací a Mší svatou – zpravidla 3. čtvrtek v měsíci 16.00 – 19.00 hod., začátek v kostele NPM, pokračování ve farním sále: 17. 3., 21. 4., 19. 5., 16. 6., v červenci a v srpnu se nekoná, 15. 9., 20. 10., 24. 11. (změna – státní svátek), 15. 12.
O vstup do noviciátu požádala Anička Karpíšková. Přijetí se bude konat při březnovém setkání (17. 3. 2016).
Vzkaz od Otce Bonaventury k březnovému setkání: Milí terciáři, pokud byste se chtěli připravit na březnovou biblickou hodinu, budeme brát proroka Jonáše se zaměřením na 4. kapitolu. Br. Boni
SLAVÍME v únoru a březnu 2016
Profese:
Věra Klára a Luboš František Kolafovi a Libuška Antonie Schödlbauerová, 15. 3. 2012
Irenea Anežka Křiváčková, 16. 3. 1997
Dana Terezie a Jaroslav Antonín Šedivých, 18. 3. 2010
Narozeniny:
Jana Antonie Vlnařová, 18. 2. 1930
Věra Klára Kolafová, 25. 2. 1953
Marie Františka Krýslová, 28. 2. 1938
Marie Consolata Lhotová, 1. 3. 1960
Irenea Anežka Křiváčková, 7. 3. 1934
Jindřiška Paschala Ptáková, 18. 3. 1931 85 let
Pavel Václav Polívka, 30. 3. 1948
Přejeme hojnost Božího požehnání!
Redakční rada: Pavla Františka Ženíšková, Karel František Ženíšek, Luboš František Kolafa, Milan Ludvík Kučera, Jana Anežka Pachnerová, Jaroslav Antonín Šedivý.
https://mbssfrplzen.estranky.cz/,
https://www.facebook.com/mbsplzen