Jdi na obsah Jdi na menu
 


Plzeňský zpravodaj bratří a sester MBS SFŘ leden 2014

1. 1. 2014

VÁNOCE 2013 A LEDEN 2014

Požehnaný Advent a Milostiplné svátky a trvalou radost z narození Spasitele!

Volební kapitule předsedal bratr Ing. Jiří Šenkýř z NBS SFŘ, sekretářem byl určen bratr Karel Ženíšek, skrutátorkami sestry Alena Vadlejchová a Stanislava Chadimová. Voleb nové rady MBS se zúčastnilo 24 členů z celkových 32 s trvalou profesí.

 

*********Výsledky voleb do služby********

 

  1. ministra: Jaroslav Šedivý - 18 hlasů (Karel Ženíšek 5, Václav Pták 1)

  1. zástupce ministra: Karel Ženíšek – 17 hlasů (Jana Pachnerová 5, Luboš Kolafa 2)

  2. formátora: Luboš Kolafa – 15 hlasů (Pavla Ženíšková 4, Anna Srbová 3, Zdeňka Němcová 1, Jana Pachnerová 1)

  3. SEKRETÁŘE: (1. kolo – Zdeňka Němcová 10, Jana Pachnerová 6, Pavla Ženíšková 5, Věra Kolafová 2, Jitka Polívková 1) Jana Pachnerová – 17 hlasů (Věra Kolafová 3, Jitka Polívková 2, Zdeňka Němcová 1, Pavla Ženíšková 1)

  4. pokladníka: Milan Kučera – 21 hlasů (Ludmila Kučerová 1, Pavel Polívka 1, Pavla Ženíšková 1)

Velké poděkování předchozí radě za její služby a především sestře Pavle za její obětavou práci ve službě nejodpovědnější po tři volební období. Pánbůh zaplať. Prosme Ducha svatého o pomoc naší nové radě.

 

SLAVÍME

NAROZENINY

20. 01. s. Dana Terezie Šedivá

 

PROFESE:

20. 01.1992 s. Blažena Klečatská Dr.

20. 01.1992 br. Milan Ludvík Kučera

20. 01.1992 s. Ludmila Marie Františka Kučerová

 

JMENINY:

23. 01. br. Zdeněk

Přejeme hojnost Božího požehnání a ochranu Panny Marie Matky Boží!

 

 

K osobnímu listu Jeho Excelence OTCE biskupa Františka (28.10.2013)

Milý bratře, milá sestro, prosíme Tě o Tvůj osobní pohled, stanovisko, názor, cestu k nápravě věcí ... k dvěma tématům, jež popsal Otec biskup ve svém listu (není nutné reagovat na všechny podněty). rada MBS SFŘ Plzeň Popis témat:

1. Hlásání radostné zvěsti - problém: ubývá věřících, nedává se předávat tradiční víru mladším generaci otázky: Jak vyučovat tradiční víře děti? Jak provádět katechezi dospělých?Jak udělat z far místa setkávání s Pánem Ježíšem ? Jak otevřít fary a kostely hledajícím? Jak odbourat předsudky proti církvi?

2. Finance církve - problém: diecéze je mladá a téměř bez majetku, majetek nárokovaný v restitucích farnostmi nestačí na výdaje diecéze, nízké sbírky (průměrně 25 Kč/osoba/1 bohoslužba), finanční odpovědnost za 480 kostelů a fary, skončí příspěvek státu na platy duchovních - otázky: Jak udržet církev ekonomicky životaschopnou? Jak šetřit? Kde hledat další finanční zdroje? Prosíme předej osobně J. Šedivému na nedělních večerních bohoslužbách v kostele NPM, na modlitebním setkání 2.1.2014 od 17.00 hod. na faře, přes L. Kolafu či Ženíškovy, nebo také e-mailem: jaroslav.sedivy@zs.dobrany.indos.cz, telefonicky 607 607 511 či poštou (Květná 9, 326 00 Plzeň). DĚKUJEME!

 

Františkánský apoštolát – část 1

 

(podle knihy Mons. Dr. Hilarin Felder OFMCap: Ideály sv. Františka Serafínského, vydal Kapucínský sekretariát Třetího řádu sv. Františka – Praha IV, Loreta v roce 1948; Hlava patnáctá, str. 225-241)

 

Zpracoval: Luboš František Kolafa

Pro dobu, ve které žil František, nebylo obvyklé, aby zakladatel řádu sebe a své učedníky zasvětil apoštolátu.

 

I

Mniši do té doby (až na výjimky) nevykonávali kazatelskou činnost, misie. Kláštery byly místem duchovní správy a většinou v nich byli bratři laici, později vstupovali kněží, ale ti kázali ve svých chrámech a ve své farnosti, a to teprve od druhé poloviny 11.století, předtím ani kněží mniši nesměli. Kanonické právo tvrdilo, že „mnich je tu od toho, aby se kál a plakal, nikoliv kázal’’. Proti tomu se František a Dominik oddali apoštolské činnosti se zápalem. Do té doby to dělali pouze chudí z Lyonu a lombardští humiliáti na sever od Itálie. Františkovým vzorem však nebyli oni, nýbrž rytíři. „Hrdinství nemůže být pod střechou, nýbrž projížděje zeměmi.“ Františkovi nestačilo starat se doma o malomocné. K rozhodnutí hlásat evangelium dospěl 24.2.1209 v kostelíku Porciunkula. Při mši sv. evangelium mluvilo o rozeslání učedníků za apoštolátem. Paprsek světla z nebe jej poslal být následovníkem evangelické chudoby a kázat evangelium. František odhodil mošnu a hůl i střevíce, oblékl chudý šat a působil tak mocným dojmem, že se po jeho slovech obracely celé zástupy lidí. V této činnosti se k němu přidali bratr Jiljí, Silvestr a Bernard a šli po dvou krajem. Později se přidali další a další. Vysílal je slovy Krista: „Hlásejte pokoj a pokání… buďte trpěliví… odpovídejte pokorně... žehnejte pronásledovatelům.“ Každého objal se slovy: „Vlož svou starost na Pána a on tě neopustí.“ U každého kostela se pomodlete: „Klaníme se ti, nejsvětější Pane Ježíši, a dobrořečíme ti zde a ve všech kostelích celého světa, protože jsi skrze kříž vykoupil svět.“ Kající a kázající poutníci se pak vraceli do Porciunkuly, kde usebrávali svou mysl v modlitbě a rozjímání. Papež Inocenc III. tuto činnost schválil a těm dvanácti nechal udělit tonsuru1, aby je přivtělil ke kléru a mohli vykonávat kazatelský úřad. Do té doby směli pouze napomínat k pokání a polepšení života. Nyní mohli hlásat evangelium jako apoštolové, silou Ducha Božího. Mnozí, když je viděli kázat, chtěli pak činit totéž, puzeni Duchem Božím. Střední Itálie byla brzy dobyta evangeliem. Jakub z Vitry píše, že v roce 1216 už to byla celá Itálie i Sicílie. Kapitula v roce 1217 rozhodla o misiích na sever od Itálie. Tam však měli albigenští pověst heretiků a zprvu lidé františkány vyháněli. Když však sebou nosili papežský list se svolením kázat, vše se změnilo. Později se podařilo přesvědčit lid i v německých zemích, kde zprvu františkány krutě pronásledovali.

II

Františka však neuspokojovaly misie mezi křesťany, toužil po obrácení nevěřících. Vždyť chtěl v mládí být křižákem, vydobýt Kristu celý svět a stát se mučedníkem, jak píše básník Konrád v Písni o Rolandovi: „Jejich život bez poskvrny byl, z nich žádný si ho nevážil, by duši Bůh svou milost dával, a tak si každý vroucně přával smrt mučednickou podstoupiti a nebe sobě dobýti.“ František putoval Lombardií do Španělska a marocké říše, odebral se s Petrem Katanim do Damietty v Egyptě, kde válčilo křižácké vojsko. Misie pak začlenil i do Řehole. Stal se tak otcem misionářů. Následovali jej např.: Antonín z Padovy, Berthold z Řezna, Bernardin ze Sieny, Jan z Dukly, Petr z Alkantary, František Panigarola, Kornelius Musso z Piacence, Vavřinec z Brindisi, Marek z Aviana, Josef z Leonissy, Prokop z Templinu, Martin z Kochemu, Leonard z Porta Mauricia, Diego z Kadisu a další a další.

František však nikdy nezapomínal na rozjímavý život.

1Vyholená část vlasů na temeni hlavy je typická úprava účesu těch příslušníků církevního kléru, kteří přijali kněžské svěcení. Křesťané zavedli, že si kněží na znamení své duchovní služby nechali na temeni vyholit malé kolečko, které biskup pomazal posvěceným olejem (proto se ve středověku říkalo kněžím „pomazaní“ nebo „vyholení“). Odtud byl odvozen i zvyk pomazat hlavu krále při korunovaci („pomazané hlavy“ ve smyslu vládci). Postřižiny mohli však na znamení řeholního slibu podstoupit i laičtí bratři. Rituál nebyl spojen s pomazáním, tedy s kněžským svěcením. Z tohoto důvodu jáhen a řeholník tonzuru mít nemuseli, ale často si ji nechali vytvořit dobrovolně. Rituál stříhání vlasů byl ve středověku rozšířený (jedna kadeř na spánku, část vlasů na temeni nebo vyholení celé hlavy). Obvykle se podle tvaru tonzury dalo poznat, k jakému řádu dotyčný patří. Zvláště benediktini si často vyholovali celé temeno hlavy a nechávali z vlasů jen jakýsi věneček.

 

K zamyšlení:

  • Jak evangelizovat dnes?

  • Jak za MBS SFŘ Plzeň?