Píseň ke sv. Ludvíku
Nápěv: Tisíckráte pozdravujem Tebe...
Vstup
K stupňům trůnu Krále všechněch tvorů - Františkův lid dnes se utíká, aby uctil sluhu v nebes dvoru, - světce svého, krále Ludvíka. - S pokorou, jež zdobí skráně jeho, - víc než zlato, perly světa všeho, - pamětlivi vlastních přečinů, -žádáme, by sňal hříchy ze synů.
Sláva
Uctít místa, kde se Bůh byl vtělil, - spěchá světec ze své otčiny, - na nichž duch se v Bohu rozveselil, - nadchl všechny Kříže vojíny. - Citům svatým průchod volný dejme, - vroucí duší chvalozpěvy pějme, - sláva Bohu v nebes výšinách, - rozléhej se v zemských končinách.
Epištola a Evangelium
Šťastná zem, jež má tě učitelem, - vzorem ctností, stezek blažených, - za svým věrně kráčí Spasitelem, - nedbá slibů světa šalebných. - Vypros nám, ať podle slova Páně - cestou Kříže jdeme k nebes bráně, - v boji vytrváme hrdinně - k poslední až smrti hodině. -
Věřím
Když se Kristus zjevil v schráně těla - jako dítko, žasl všechen lid, - zbožná mysl dvořanů tvých chtěla, - bys šel na ně také popatřit. - Ty však pravíš: "Věřím Kristu cele, - jak bych okem svým zřel Spasitele." - Ó kéž vírou tvojí planeme - než tvář tváří před Ním staneme. -
Obětování
Oběť krve, ztrátu svého zdraví, - zajetí i trudy přinášíš, - král jsa lidu, sluha Kristův pravý, - Jemu stále toužíš býti blíž. - V mukách, v štěstí vzorem máme tebe, - s tebou nesem Bohu v oběť sebe, Jemu srdce svoje dáváme, nad srdcem být králi žádáme.
Svatý
S devaterým kůrem na nebesku - Boha slaví Ludvík Devátý, s diadémem královského lesku - gloriolou svatých objatý. - Dovol hříšným nám též zraku vznésti, - prosba světce nechať cestu klestí, - dovol třikrát Svatý zazpívat, šťastným, kteří Otcem smí Tě zvát. -
Po pozdvihování
Uctiv místa smrti Páně prve - koruny ctí svatou památku, - na níž rdí se stopy Božské Krve, - dokonal běh žití na krátku. - Aj, zde Tělo Krista rozepjaté, - aj, zde poklad Jeho Krve svaté, - zhojme duši v lázni spasení, ctěme Tělo Páně v nadšení. -
Přijímání
Kristus dává sebe v hody svaté, - připravme mu stánek prostřený, - odřekněm se hrůzy hříchu klaté, - jak již v dětství Ludvík nadšený. - Věnujme se s pravou láskou Pánu, - ať nás vezme svoji pod ochranu, - jako světce pod záštitu vzal, - že jen touhou pro čest Boží plál.
Ke konci
V boj se chystáš proti nevěřícím, - když den skonu, světče, v blízku zříš, - ctitelům svým přispěj zápasícím - pod praporem, na němž stkví se Kříž. - Kéž nám tonou v mysli tvoje slova, - která opětovat chceme znova, - že v dům Páně ve chrám přesvatý, - spějem v místo věčné odplaty. -
(Zdroj: Řeholní kniha a zpěvník III. Řádu Serafínského Otce svatého Františka z Assisi, 1938)
