Sekulární františkánský řád v Plzni

Příchod minoritů do českých zemí je obestřen nejasnostmi. Tradice uvádí rok 1225 nebo 1228. Zatímco řád v Itálii vznikal ,zdola, u nás byl zaváděn ,shora,, tj. Královskou rodinou. První řeholníci přišli z Německa. V roce 1239 tvořilo asi 30 klášterů Česko - polskou provincii.

1295 byl založen klášter v jihovýchodní části města Plzně při samých hradbách. Stavba konventního kostela probíhala v letech 1300-1350 a téměř současně byl budován i konvent. Kapitulní síň byla zakleknuta v letech 1370-1380. Minorité se těšili oblibě obyvatel města, byli často a hojně obdarováváni a tak stavby pokračovaly zdárně až do husitských válek. Husitství přineslo minoritům rozvrat.

Když se v roce 1419 zmocnil Plzně Václav Koranda, byli minorité vyhnáni. Husité klášter vyrabovali a částečně pobořili. Po čtyřech měsících v roce 1420 musel Žižka město opustit a menší bratři se hned vrátili a snažili se opravit způsobené škody. Avšak Plzeň byla znovu a znovu obléhána ) naposledy 1433-1434) takže škody se spíše zvětšovaly. Díky velkorysé podpoře Plzeňanů se však poškození postupně dařilo opravit.

Kolem roku 1451 je podle klášterního podání se konala návštěva sv. Jana Kapistrána., ale žádné doklady nejsou.

13.2.1460 vyhověl papež Pia II. Žádost krále Jiřího z Poděbrad i obyvatel Plzně a odebral klášter konventuálům a uvedl tam observanty.

Františkáni však podle svých regulí nesměli převzít majetek a tak se souhlasem Jiřího z Poděbrad byl klášter postoupen městu Plzni, které bylo povinno o klášter pečovat, vyživovat řeholníky a provádět nutné oprav. K tomu město převzalo ves Borek, plat z Nebílovy a platy z některých plzeňských domů, ale také řadu luk a polí.

1467-1471 sloužil klášter jako ochrana pro deponovaný archiv svatovítské kapituly, včetně pokladu metropolitního chrámu. (král Jiří z Poděbrad byl v klatbě)

Za obléhání Plzně v roce 1478 klášter hodně utrpěl.

V plzeňském konvetu žilo a pracovalo několik význačných lidí:

1505-1521 kazatel Jiljí z Ratiboru ve Slezku (autor iluminovaného kodexu na pergamenu)

1550 zde žil a působil kazatel Jan Chýšský, který napsal apologetickou práci o svátostech Enchiridion.

1594 byl vybrán plzeňský kvardián Jiří Dressle jako německý polní kazatel při tažení proti Turkům s plzeňským jízdním a pěším vojskem. (trofej z bitvy hvězda a půlměsíc byla uložena ve věži kostela)

1497,1526,1540 se zde konaly provinciální kapituly.

1611 byla nákladem daru konšela Jana Scribonia z Horšova přistavěna kaple nejsvětější Trojice.

1618 byly klášter poškozen vpádem Arnosta z Mansfeldu, který se zde prostřílel dělostřelectvem do města.

Opravy začaly v roce 1621. S náklady pomohla i česká komora

1631 bylo při klášteře založeno opaskové arcibratrstvo sv. Františka

1636 byl vysvěcen opravený kostel

1646-1651 byl ambit opatřen 36 obrazy z darů šlechticů

1650 byl v klášteře zřízen noviciát.

1676 byla zbarokizována věž

1688 zde žilo 17 františkánů (11 kněží a 6 bratří laiků)

1697 přistavena osmiboká kaple sv. Antonína Paduánského a konventní knihovna a refektář

1710 byl založen při konventu III. řád

1720 dala Marie Terezie hraběnka z vrbna přistavit zahradní křídlo konventu.

1723 byl položen základ nového průčelí chrámu

1740-1744 se stavělo nové křídlo pro novice

1746 zde žilo 21 řeholníků .Josefinské sekularizace klášter přežil, byl zrušen jen hřbitov. A byl zredukován počet řeholníků na 7.

v roce 1950 komunisté klášter zrušili, řeholníky odvezli do internačních táborů, do konventu nastěhovali domov mládeže. Později zde vznikly kanceláře muzea. Kostel nechali jeho účelu.

v roce 1992 Po pádu komunismu byl klášter vrácen a bylo zde zřízeno děkanství a diecézní muzeum.

Vznikl malý konvent na Lochotíně z bývalé mateřské školky s kostelem Všech svatých na Roudné. www (http://frantiskani-plzen.farnost.cz/)

(Konvent sv. Františka , Komenského 17, 32300 Plzeň Lochotín)

Historie III. Řádu, který při klášteře působil i za komunismu se dočtete v dalším díle.