Sekulární františkánský řád v Plzni

Dějiny Sekulárního františkánského řádu v Čechách a na Moravě - SFŘ po „sametové revoluci“ (1990 – 2000)

Reichel, František OFS

II. Činnost řádu

Dosavadním vyvrcholením těchto poutí bylo zahájení arcidiecézního procesu blahořečení bratra Františka Noska, které se uskutečnilo v kostele sv. Václava v Praze Dejvicích 5. 1. 1996. Mši svatou sloužil pražský arcibiskup kardinál  Miloslav Vlk a koncelebroval postulátor procesu P. K. Pilík[1].

Poutě do Říma a návštěvy Sv. otce Jana Pavla II. v naší vlasti

 

Tyto události se nám v předchozích letech totality zdály neuskutečnitelné a nemožné. Samozřejmě, že se jich zúčastňovali v hojném počtu i členové SFŘ – často i aktivně jako pořadatelé a organizátoři.

1990 (21. – 22. 4.) Návštěvy Sv. otce v Praze a na Velehradě se členové SFŘ zúčastnili v hojném počtu, většinou však individuálně.

1995 (21. – 22. 5.) Na návštěvu Sv. otce v Praze, Hradci Králové a v Olomouci byly již organizovány autokarové zájezdy SFŘ.

1997 (6. – 13. 9.) Poutní zájezd SFŘ „ve stopách sv. Františka“ do Assisi a na Alvernu vedl bratr Antonín Landkamer z pražského společenství Praha – Krč.

2000 (29. 3. – 2. 4.) V rámci jubilea se uskutečnila národní pouť do Říma. Národní rada SFŘ při této příležitosti zorganizovala pouť do Assisi i do Říma. Zde kromě oficiálního programu byli členové SFŘ přijati generální představenou SFŘ S. Emanuelo de Nunzio. Pouti se zúčastnilo přes 120 členů a příznivců SFŘ.

Oblastní setkání

 

Tak jako na začátku století se terciáři setkávali na „krajinských sjezdech“, tak nyní se opět scházejí na oblastních akcích. Některé z nich mají již svou tradici. Konkrétně se uskutečnily (i opakovaně): v Hradci Králové – Pouchově, v Olomouci, v Praze, v Moravské Třebové, v Červeném Kostelci, v Hrádku u Vlašimi a k hrobu P. A. Moce, v Opavě, v Praze tříkrálové setkání a zahájení školního roku na Petříně, v Brně setkání SFŘ k jubilejnímu roku, v Sobinově – Sopotech, v Třebíči.

 Činnost místních společenství

Hlavní činností jsou opět měsíční setkání. Jejich náplní je společná účast na mši svaté, společná modlitba breviáře, duchovní slovo, informace o aktuálních otázkách a podobně. Podle místních poměrů jsou však vyvíjeny další aktivity: péče o staré a nemocné členy (návštěvy apod.), péče o rodiny, děti a mládež, účast na duchovních cvičeních a exerciciích, charitativní a sociální činnost

Vydavatelská činnost

 

V roce 1996 vyšlo nulté číslo časopisu Serafínská cesta zásluhou bratra Jiřího Tůmy. Tento čin kladně zhodnotil i kardinál František Tomášek, arcibiskup pražský (viz příloha č. 28). Návaznost na minulé období popisuje v tomto čísle bratr Jiří Tůma:Jak si možná někteří z vás vzpomínají, založili jsme v roce 1982 časopis Serafínská cesta, který volně navazoval na předválečný Serafínský prapor. Zásahem Státní bezpečnosti bylo v roce 1983 vydávání Serafínské cesty přerušeno. Nyní se k vám opět s tímto časopisem vracíme. Tento časopis má být totiž váš, to znamená, že vám chceme přinášet informace a zajímavosti ze života SFŘ ve světě i u nás. Chceme vás v tomto časopisu seznamovat i s úvahami, které mají význam praktickou realizaci ideálů sv. Františka v našem denním životě[2].

            O zaměření časopisu se zde píše: Je to pro nás všechny nesmírná radost, když po dlouhé době dostáváme do rukou náš terciářský časopis. Od našeho časopisu můžeme očekávat také upevnění a oživení naší řeholní rodiny. Vždyť jaká je to rodina, když jednotliví její členové se ani pořádně neznají. Takový stav jsme museli neradi přijmout v dobách minulého totalitního režimu, který velmi pečlivě slídil po každém sebemenším náznaku obrody řeholního života a tvrdě je dusil.

            Noví bratři a sestry přibývali do našeho společenství tajně, a tak jsme o sobě často ani nevěděli, i když jsme žili v blízkosti. Tak až nyní se poznáváme a hodně nám k tomu může přispět i náš časopis. Ten nám umožní i výměnu zkušeností při získávání nových terciářů a zakládání nových komunit[3].

 Časopis vydávala Alverna. Adresa redakce a administrace byla Praha 6, Tuniská 634, šéfredaktor Jiří Tůma. Časopis referoval o činnosti SFŘ ve světě i u nás. Postupně v něm začal vycházet i františkánský liturgický kalendář. Každé číslo mělo 32 stránek. Od roku 1998 vycházel časopis Serafínská cesta jako čtvrtletní magazín – čtení pro potěchu duše. Šéfredaktor Jiří Tůma, vydavatelé manželé Reilovi, Triality s.r.o., Zámecká 175, Ronov nad Doubravou (96 stránek). V roce 2000 tedy  vyšel 11. ročník.

             V roce 1994 začal vycházet nový časopis – měsíčník POUTNÍK – časopis františkánské rodiny, později  pro zájem i mimo františkánské řády jako časopis přátel sv. Františka. První číslo časopisu vyšlo v červnu. Vydává nakladatelství a vydavatelství Arathorn. Redakce je ve františkánském klášteře v Praze, Jungmannova 18. Šéfredaktorka Olga Šotolová. Každé číslo má 32 stránek.

             Od roku 1994 začala vydávat Národní rada Zpravodaj Národní rady 1994 – 1997. Službou přípravy a rozesílání byl pověřen bratr Jiří Šenkýř. Celkem vyšlo 18 čísel. Zpravodaj přinášel tyto informace: materiály SFŘ (Národní rady, mezinárodního bratrstva), pokyny Národní rady SFŘ, adresáře a jejich změny, pozvání na různé akce, přehledy a recenze františkánské literatury, plány vizitací a kapitul místních společenství, povzbuzení od duchovních asistentů, informace o činnosti SFŘ.

 Zpravodaj je zasílán všem ministrům místních společenství, redakcím františkánských časopisů, představeným františkánských řádů, členům Národní rady a od roku 2000 všem členům, kteří mají e-mailovou adresu. V dalších letech pak vycházel (vždy po zasedání Národní rady):

 -         Zpravodaj Národní rady 1997 – 2000. Celkem vyšlo 17 čísel.

 -         Zpravodaj 2000 – 2003. Do konce roku 2000 vyšla 4 čísla.

 Velký rozmach se projevil ve vydávání františkánské literatury. Za toto desetileté období bylo vydáno mnoho klasických titulů, ale také mnoho knih od nových autorů. V následující tabulce uvádím přehled zpracovaný P. Benediktem Holotou OFM.

 Výběr františkánské literatury vydané od roku 1990 do roku 2000[4]

 Dále vyšly v tomto časovém období  tyto dvě zásadní publikace:

 -         Řehole a rituál SFŘ (český překlad schválený v Římě dne 5. 3. 1992), vyšlo v roce 1992.

-         Františkánské prameny – původní český překlad  doplnil a dílo edičně připravil C. V. Pospíšil OFM, vydala Matice cyrilometodějská, s.r.o. Olomouc 1999.

 František Reichel OFS

(pokračování)