25. 8. Svatý Ludvík IX., král, patron III. řádu
SVATÝ LUDVÍK IX., KRÁL, TERCIÁŘ
25. srpen
(*1214 Poissy – †1270 před Tunisem)
Ludvíkův otec zemřel, když bylo princi Ludvíkovi dvanáct let. Do jeho plnoletosti za něho vládla jeho energická matka Blanka Kastilská. Dostalo se mu vzdělání, jaké tehdy mohl získat jen následník trůnu a matka dbala hlavně na to, aby si byl už od raného mládí vědom křesťanských povinností. Ve dvaceti letech ho oženila s Markétou, třináctiletou dcerou hraběte de Provence.
Na sklonku roku 1244 byl Ludvík těžce nemocen a učinil slib, že když se uzdraví, podnikne křížovou výpravu, aby osvobodil Jeruzalém, který znovu padl do rukou mohamedánů. Výprava se pro liknavé přípravy opozdila o čtyři roky, ale konečně křižáci za vedení mladého krále vypluli směrem na Egypt, hlavní střed muslimské moci, a dobyli Damiette. Za několik měsíců král utrpěl před Mansourahem těžkou porážku, a navíc byl se svými rytíři zajat. Jako výkupné musil vyklidit Damiette, nemluvě o peněžní částce. Mnoho jeho druhů se vrátilo do Francie, ale on sám zůstal ještě tři roky v Palestině, kde opevňoval města, která křižáci drželi, a snažil se vykoupit co nejvíc zajatců.
Mezitím zemřela jeho matka, která za něho vládla a po této zprávě se Ludvík vrátil do Francie a věnoval se státnickým záležitostem. Sám žil spíš jako řeholník než král. Jeho způsob života byl vždycky prostý, ale po návratu z Egypta se stal ještě přísnější. Zřekl se lovu, který mu dřív působil potěšení, odložil přepych v oblékání, a dokonce se bičoval. Byl laskavým, něžným manželem, s Markétou měli jedenáct dětí, z nichž naživu zůstalo devět. Jeho láskou byli chudí a nemocní. Sám prý dával malomocným obklady. Měli k němu volný přístup všichni, jimž bylo nějak ukřivděno. Soud se konal v parku pod dubem. Nešlo jen o jeho poddané, obraceli se k němu jako ke spravedlivému rozhodčímu i odjinud. V Historii svatého Ludvíka od králova důvěrného společníka Joinvilla nalézáme mnoho příkladů z každodenního života, jak navenek prosté bylo vladařovo svědectví. Měl velký podíl na práci svatého Tomáše Akvinského OP, podporoval i Roberta de Sorbonne; zakladatele Sorbonny.
Ludvík IX. se snažil udržet mezi vladaři mír i navenek. Když se roku 1242 vylodil ve Francii Jindřich III., aby pomáhal vzbouřeným šlechticům z kraje Poitou, porazil ho u Taillebourgu a Saintes, ale vzápětí zahájil s Angličany jednání, které skončilo pařížskou smlouvou. V témž duchu učinil kompromis s aragonským králem a z lásky k míru nezasáhl do boje mezi Svatým stolcem a Fridrichem II. Měl duši rytíře, cele obrácenou k Božímu hrobu; je možno dokonce říci, že byl posledním křižákem v rytířském smyslu toho slova. Když sultán Baibars zabral velký kus Palestiny, rozhodl se zorganizovat novou výpravu; ne právě k velkému nadšení svých velmožů. Tentokrát v srpnu roku 1270 zamířil k Tunisu, který se mu zdál být dobrou útočnou základnou proti Egyptu. Velmi brzy začala v jeho vojsku tábořícímu na dohled od města řádit cholera. Mezi prvními mrtvými byl i králův syn hrabě de Nevers. Onemocněl i Ludvík. Protože cítil blízký konec, dal ještě svému synovi, pozdějšímu Filipu Smělému, poslední rady a požehnání. Potom poručil, aby ho položili na lůžko z popela a tam zemřel s pažemi rozpjatými do kříže.
Záhy dorazil se svým vojskem Karel z Anjou. Pomohl jen porazit Saracény v Tunisu, kteří po Ludvíkově smrti znovu zaútočili. S mrtvým Ludvíkem IX. se výprava vrátila do Paříže a byl pohřben v opatství St. Denis (sv. Diviše). Jeho srdce bylo uloženo v opatství Monreale u Palermy. Dvě částky z ostatků (prst a zub) jsou od roku 1355 díky Karlu IV. také ve Svatovítské katedrále v Praze.
V roce 1297 byl Ludvík IX. papežem Bonifácem VIII. prohlášen za svatého.
Členové SFŘ mohou získat v den svátku svatého Ludvíka IX. plnomocné odpustky za obvyklých podmínek – Svátost smíření, Svaté přijímání a modlitba na úmysl Svatého Otce a vykonají-li nebo obnoví alespoň soukromě slib, že budou věrně zachovávat stanovy svého sdružení [nyní: Řeholi SFŘ].
Svatý Ludvík byl nejen františkánský, ale i trinitářský terciář. Více informací (anglicky) a více obrázků zde
